Ve vzdělávání podobně jako v jiných službách je možná konkurence. Pokud na to nemá někdo mocenský monopol, jak je tomu bohužel dnes. Peníze přidané učitelům mizí bez užitku. Konkurence znamená vyšší kvalitu a nižší cenu, ale také, že neschopní učitelé a ředitelé by si museli hledat jinou práci.

Jedním ze způsobů, jak zvýšit konkurenci, je spojit svobodu v poskytování vzdělávání s vouchery, jak to navrhoval Milton Friedman.

Uvaha o ceste: Vzdelanim k prosperite!

Povinna skola (9 let), by mela byt vyukou zakladni ve vsech oborech skolstvi. Znalosti v dnesni dobe je mozne dat na ruzna technicka zarizeni pro moznosti zaku si sami zopakovat celou zakladni osnovu Je to pomoc i rodicum, kteri ty zakladni osnovy "pozapomeli". Zde je prace pro ministerstvo skolstvi. Je-li zakladni skola diktatem statu, musi take byt financovana statem (mesty, obci, podniky apod)

Vyssi vzdelani je privilegium podle schopnosti obcana. Zakladni pravidla musi byt stanovena v oblasti nakladu na studium. Jak studujicimu tak sprostrekovateli studia. Stat by nemel hradit financne naklady studujicimu. Financni pujcky mohou pomoci svoji organizaci, jak se studium bude vyvijet. (pr. nedokoncene studium je financne zatizen studujici)

Vyssi studium MUSI byt doplneno s praktickou vyukou. Zde je prace ministerstva nejvice dulezita. Nasledovat skolstvi a praktiky jinych. (Oxford, Cambridge, MIT Harvard a dalsi). Ti dokazi pomoci vybornych vysledku obohatit financne tyto university. (patentni prava) Prostudovat organizaci "skoly prace" a "Tomasova" v dobe batovske expanze (1938) a navazat na ni. Protože: „Chceme-li experty, musime si je vychovat“.

Autore, píšete o studijních předpokladech. Většina lidí má studijní předpoklady, ale v tom, co chtějí se učit oni a ne to, co jim diktuje společnost, škola......

Vzdělání je velmi důležitou součástí naší společnosti. Je tak důležitou, že je zapotřebí, aby ji neorganizoval stát, ale aby vzdělání bylo poskytováno volnotržně. Jako první krok bych viděl umožnit zakládání základních škol mimo působnost ministerstva školství.

Tohle za našich životů nemůže projít.

Katastrofální vývoj našeho školství nastartoval už dávno s. akademik Zdeněk Nejedlý. A pak následovala reforma za reformou, až jsme se dopracovali k současnému stavu. 30 let se na zlepšení mohlo pracovat. Jenže do toho zasáhla neviditelná ruka trhu, která dorazila to, co komančové začali.

Tržní vztahy fungují dobře tam, kde je rychlá "zpětná vazba". Ale u vzdělání se efekt výuky projeví až po mnoha letech, takže se těžko zjišťuje, kde se stala chyba.

Naše rodina a příbuzenstvo "obsahuje" několik pedagogů, takže přehled o úrovni školství jakýsi máme.

Jako první krok bych navrhoval mnohem náročnější studium na pedagogických fakultách s následnou vidinou vysokého platového vyhodnocení.

Samozřejmě s oprášením Komenského a přihlédnutím k tomu, jak to dělal Baťa.

A hlavně - vyvarovat se tzv. politických rozhodnutí.

Jenže i kdyby se to povedlo zavést, nic by to nevyřešilo. Problém je spíše v tom, že škola je povinná včetně toho co se musíte naučit, aniž byste cítil potřebu to umět.

Aby nebyla mýlka, i já jsem pedagogem, i když jen tři hodiny týdně: U vzdělání je zásadní problém v tom, že jen velmi obtížně změříte výkon/výstup. Dobře to ilustruje obrovský počet střednícha vysokých škol a setrvalý úpadek vzdělanosti našeho obyvatestva a to i ve srovnání s Rakouskem-Uherskem. Nemám na mysli biflování nesmyslných pouček a memorování dat a jmen. Chybí soustavná práce k vlastnímu úsudku a k pochopení, že duševní práce je námaha!